Tutumi

Všimli jste si někdy, jaké barvy se objevují na obloze při východu a západu slunce? V těchto okamžicích zde převažuje červená, oranžová a žlutá a naopak modrá barva se odtud téměř ztrácí. Čím více je slunce blíže obzoru, tím méně modré barvy se odtud šíří. Je to samozřejmě dáno samotnou atmosférou, protože slunce nízko nad obzorem je v takové poloze, kdy paprsky prochází velmi širokým pásem atmosféry, a ta z velké části pohlcuje modrou složku spektra. Modrá barva má totiž kratší vlnovou délku, než červená a žlutá, a dlouhovlnnému záření atmosféra příliš ve vyzařování nebrání.

Tomuto přirozenému procesu se přizpůsobuje i lidský zrak a další tělesné pochody, které na něj navazují. Za ranního rozbřesku a večer před západem slunce je organismus naladěn spíše na odpočinek a spánek a teprve v době, kdy je slunce výše na obloze, a kdy se ve světelném spektru objevuje i modrá složka, býváme připraveni podávat maximální pracovní výkon. Tak by to mělo být v ideálním případě, jenže současný svět je nastaven mnohdy proti přirozenému stavu a přírodě. Lidé pracují v noci i večer, využívají k tomu výpočetní techniku, která vyzařuje mnoho modrého světla, a tak dochází k problémům se spánkem, k únavě, depresím, nesoustředěnosti, agresivitě atd.

V ideálním případě je skoncovat s tímto životním stylem, jenže ne vždy to jde tak snadno. Tehdy nám mohou být nápomocné brýle proti modrému světlu https://www.luxbryle.cz/36-proti-modremu-svetlu. Odfiltrují část modrého spektra a tím pádem nejen, že šetříme náš zrak, ale také upravujeme přirozený spánkový cyklus, tvorbu melatoninu a serotoninu, což má zásadní vliv na lidskou psychiku.

V současné době je mnoho lidí podrážděných a pod psychickým tlakem, k čemuž přispívá pracovní přetížení a mimo jiné i nedodržování pravidelného odpočinku a příliš mnoho hodin strávených u počítače, mobilního telefonu nebo televizní obrazovky.

Jako malý jsem tomu nerozuměl vůbec. Až časem jsem pochopil oč jde, ale měl jsem z toho jen psinu. Inu, nerozumné mládí. Dnes se na to již nedbá a ženich je raději, když má nevěsta auto než výbavu.

Za našich stařenek to však bylo víceméně povinné. I ta nejchudší děva ji měla. Nebylo nikde přesně psáno, co to má být a kolik, ale všichni věděli, oč zhruba kráčí. Byly to peřiny, povlaky, ručníky, pleny, a takové ty látkové věci. K nim se pak dalo ještě třeba počítat vybavení kuchyně, ale to už nějak nikdo nerozebíral.

Dneska to není žádný problém, zajde se do obchodu a koupí. Stejně jako peřiny, kterým se již říká deky a k nim polštáře. Povlečení na ně se pořídí až později.

Dnešní dívenky se ptají, jakou velikost polštářů. Já, když jsem se kdysi zabýval prodejem těchto věcí, tak jsem byl poučen, že Japonci si kupují polštářky malé, protože pod hlavu to naprosto stačí. Na jednu stranu je to pravda, nevím, proč máme tak velké polštáře. Zase na stranu druhou, řádně zmuchlaný, to by věc. Dnešní již tak zmuchlat nejdou.

Dnes je možno všechno koupit menší. Například polštáře 40×40 mohou sloužit přesně pod hlavu, nebo jen jako dekorace. Ale mi slouží i pod zadek, když sedím nízko. A protože je mám doma, mohu na ně napsat jen samou chválu. U mne slouží jak pod hlavu, tak pod opačnou část těla a několik jich mám také jako dekoraci. Ovšem když přijede návštěva na noc, mají je pod hlavou.

Cena, kterou zde uvidíte jinde rozhodně nenajdete. Že ji nevidíte, aha. Tak to musíte kliknout na odkaz výše. To je to jinak barevné písmo. A hned uvidíte jak výrobek, tak i tu cenu. Ta je opravdu přímo skvělá a jinde je za méně rozhodně nepořídíte. A že jsem se díval skoro všude.

Vy tedy také neváhejte a ihned objednávejte. Polštářky se vám doma rozhodně neztratí a poslouží k více příležitostem. Uvidíte, že koupě nebudete nikdy litovat.

Volte raději plast, než dřevo

Přeprava ovoce a zeleniny od pěstitele až ke koncovému zákazníkovi na trhu bývá někdy složitá a zdlouhavá. Velmi záleží na tom, za jakých podmínek a jakým způsobem k tomu dojde, a to nejen co se týče transportních vozidel, ale zejména přepravních boxů.

Dříve se zemědělské produkty přepravovaly zejména v dřevěných bednách či bedýnkách, mě to logiku, neboť dřevo bylo dostupnou surovinou pro jejich výrobu a přepravky snesly i poměrně velkou zátěž. Mělo to však určité nevýhody. Především se velmi špatně na sebe bedýnky skládaly, nebylo možné je stohovat do velkých výšek, neboť k tomu nebyly určené a neměly žádný systém západek, které by se do sebe zaklesly. Takový stoh se pak mohl snadno zřítit.

Dalším problémem byla nasákavost vodou a nečistotami, různými kontaminanty, např. ovocnými či zeleninovými šťávami, které vytékaly z plodů, a mohly být vhodným podhoubím pro plísně a hnilobu. V takové bedýnce se pak mohla plíseň velmi rychle rozšířit mezi další plody. Vyčistit pak takovou bedýnku od plísní bylo velmi obtížné, protože se bedýnky vyráběly a stále vyrábí z hrubě opracovaného dřeva bez náročnějších povrchových úprav, jako je např. hoblování, a z hrubého povrchu odstranit všechny zárodky plísní a nečistot je téměř nemožné. A s využitím desinfekčních prostředků se zas tento postup velmi prodraží.

Zkuste raději dát přednost plastovým skládacím přepravkám na ovoce. Vyrábí se ze zdravotně nezávadného materiálu, jsou velmi kompaktní, lze je stohovat až do pěti pater a snadno se udržují v čistotě. Nejsou hrubé, jako dřevěné přepravky a jejich povrch neumožňuje tak snadnou kontaminaci plísněmi či hnilobou.

Jak už bylo řečeno, plastové přepravní kontejnery jsou skládací, nezaberou tudíž mnoho místa ve skladech, pokud je zapotřebí je pouze ukládat v prázdném nevyužitém stavu.