Podmínky hypotečních úvěrů se s každým rokem zpřísňují, k tomu připočtěme ještě neustále se zvyšující cenu nemovitostí a problém enormních rozměrů máme na světě. Česká republika se dlouhodobě potýká s nízkou kapacitou nájemních bytů, to má za následek jediné, neustále šponování jejich ceny. V některých oblíbených lokalitách v hlavním městě již cena za metr čtvereční převýšila hranici 135 000. Do jakých výšin může tato hodnota růst je ve hvězdách, jen tak se ale nezastaví. Je pochopitelné, že i v důsledku stále ze zvyšující průměrné mzdy se narůstajícím cenám nevyhneme. Ovšem to nic nemění na faktu, že centrum Prahy je v tuto chvíli zaslíbeno jen movitým nájemníkům. Střední třída se začíná pomalu koncentrovat do okrajových částí.
Bohužel už dávno neplatí, že hypotéka bude nabídnuta každému, kdo o ní přijde požádat. Žadatel musí mít stabilní příjem, přiměřený věk, dobrou finanční minulost, přinejlepším žádné další závazky, mnohdy spolužadatele a žádný záznam v registrech dlužníků. Ze všech těchto podmínek následně banka určí jeho bonitu, tedy schopnost splácení. Pokud je příliš nízká, odchází z banky s nepořízenou. V případě hypotečních úvěrů navíc banka neposkytuje celých 100% hodnoty nemovitosti, ale jen 90%. Zbylých 10% musí pocházet z žadatelových vlastních rezerv, případně ze spotřebitelského úvěru. Vlivem zvyšující se inflace se však i tato podmínka zpřísňuje.
Aktuálně už je poměr 80:20. Tudíž 80% vám banka půjčí a zbylých 20% musíte mít našetřeno. Co to znamená v praxi? Žádáte o hypotéku 3 000 000? Tak 600 000 musíte mít ušetřeno dopředu. I přesto však dychtivost po hypotečních úvěrech nijak neklesá, lidé se totiž bojí dalšího zpřísňování. Americkou nebankovní hypotéku využijí ti, kterým banka žádost zamítne, neboť nebankovní sektor je v tomto ohledu velmi benevolentní.
